2016

 

Letošní rok byl pro mne jako premiéra v I.lize. I zde jsem poznal dobré chlapy. A proto jsem se rozhodl uskutečnit něco jako oficiální ukončení závodní sezóny. Chtěl bych, aby to nebylo jen o rybách, ale aby to byl mejdan jak se patří s dobrou partou a konec konců, ty ryby nebudou také chybět.

Propozice

Kmotr  Liga Výjímečných           (18.- 20.11.)

Ke konci listopadu jsem uskutečnil myšlenku, kterou jsem nosil již delší dobu v hlavě a to uspořádat setkání s kamarády rybáři, kde by se všichni jen bavili a užili si trochu toho závodního ducha. V tomto ročním období je již venku chladno a tak se celý víkend odehrál v letní restauraci Chárovna. Restaurace je umístěna kousek od Chlumce nad Cidlinou a přitom v přírodě a na místní soustavu písníků je to pět set metrů. Na páteční večer byl připraven šipkový turnaj losovaných dvojic a v sobotu rybářský závod na jednom z písníků.            Již ve čtvrtek jsme vysekávali místa pro závody, protože se zde moc nechytá a je zde vysoký hustý porost a také jsem nechtěl, aby někdo „únavou“ při přípravě lovného místa spadnul do vody. V pátek již od brzkého rána se v restauraci topilo a já jsem se ponořil do vaření, protože součástí uvítacího přípitku a zahájení víkendové Ligy Výjímečných byl také teplý a studený raut. První dorazili kluci od Děčína Rosťa Nerad s Luďkem Leiblem se slovy: „natoč nám pivo, máme žízeň jako hrom!!!“  Po té se již začínali postupně sjíždět všichni ostatní. Každý se nejdříve ubytoval. Na dvoře je prostor pro karavany a auta , dále pak vytápěný sál nad restaurací, kde je oddělený prostor zvlášť pro ženy.

V úterý zamrznuto, 1cm led.
V úterý zamrzlo, 1cm led.

Po přivítání, hromadném přípitku a focení se kluci pokochali s poháry.

Následně jsme rozlosovali jak šipkový turnaj, tak sobotní závody. A protože bylo již kolem sedmé hodiny, tak následoval vytoužený raut. (bylo zde již několik velmi hladových jedinců, kteří vyhrožovali snědením výzdoby restaurace a podobně).

Pro šipkové klání vznikali velmi zajímavé dvojice a tak se rýsoval „nelítostný“ souboj u terčů. Já se jen obával, aby si někdo nějak neublížil. Opak byl pravdou !!! Všichni mě překvapili profesionálním přístupem a dokonce se během klání připravovali taktiky jak na soupeře. Naopak jsem od některých slyšel větu: „hlavně trefit terč!“. Večer ubíhal a vítězství v některých hrách připomínalo spíše vítězství na mistrovství světa. Už zde jen chyběli oslavné chorály.

Ale čas neúprosně pokročil a když tak koukám kolem sebe, tak sedím v celé restauraci sám s Karlem Kájou a přemýšlíme, že budeme udržovat oheň až do snídaně. Nakonec nás osvítil duch svatý a o ranní půl páté jsme šli na kutě!!! Já jsem si toho spánku moc neužil, protože od sedmi hodin byly snídaně. Pavel Sičák nás i se svojí paní před sedmou opustil. Ale jen na pár hodin, protože musel na schůzi rady ČRS feederu do Prahy. Ostatní také moc nevyspávali a v půl deváté byli již všichni po snídani. Tedy ……..kromě jednoho KKáji.  Nezbylo nám nic jiného, než-li ho jít probudit. Tohoto úkolu se ujala moje Dášenka s naším psem Sagarem. Karel si nejdříve myslel, že ho budí jeho spolubydlící Čápik – Péťa, ale nakonec přijal buzení i od Sagara.

Kája snídani nestihl, vzal si s sebou jen pití a všichni jsme hromadně vyrazili na závodní trať. Měli jsme vypsanou hromadnou povolenku a průjezd lesem od Kinských. Rozlosování proběhlo již večer a tak jsem jen každého poslal na svoje místo. Chytali jsme ve dvou sektorech a protože chytajících rybářů bylo dvanáct, tak sektory po šesti. Počasí ani ryby nám moc nepřáli, ale to je v letošním roce snad už normální. Přijde změna tlaku a je „vymalováno“. Náladu jsme si vylepšili o poločase, protože můj syn Martin s Dášenkou přivezl gril, masové špízy, mini řízečky, chlebíčky a sladkou buchtu. Ve várnici bylo 10 litrů teplého ovoného grogu. Nikdo nás nehonil, nikdo nepískal žádnou přípravu a tak jsme v klidu počkali, až se všichni nasytí a až všichni vynadáme třem lidem, kteří jako jediní chytili v první půlce rybu. Ve druhém poločase nás pozlobil déšť a chvíli i docela dost lilo. Naštěstí začal déšť ustávat a navíc jsem dostal oznámení od zpravodaje ČTK Honzi Prepsla, který seděl o tři místa vedle, abych to už odpískal, protože máme půl hodinky čas na složení věcí a potom začne znovu.   Ve druhé půlce se již nějaké rybky chytili. Bohužel z místních nádherných línů kolem 3 kg a karasů kolem 1 kg nezabral ani jeden.  Z jedné strany jsem vážil já a z druhé šel Rosťa. Déšť opravdu ustál a tak jsme se všichni stačili přemístit na „základnu“ do tepla.

Všichni se zbavili mokrých věcí a čekalo mě počítání výsledků. Měl jsem na to čas, protože ze včerejšího večera nám chybělo dohrát několik rozhodujících utkání. Bylo vidět, že dnes už byly ruce jistější a hra se podstatně zkvalitnila. Mezi tím dojel i Pavel S. z Prahy a tak mohl nastoupit na dohrávku s Honzou P. Bohužel jim zápas nevyšel dle jejich představ a začalo pomyslné tancování kolem přidělených bodů. Veškerá jejich snaha přisvojit si body z jiného utkání nebo odečtem času a datumu a doby čekání na zápas si připsat bod do celkového hodnocení, všechny tyto půl hodinové rozpravy jim bohužel nepomohli. Jediné co mohli a nepoužili to, bylo podat protest a podle vypsaných propozic by museli zaplatit to, co pije napadený. Takže jsme raději žádné body neudělovali. Mezi tím musel odjet jeden člen Ligy Výjímečných a to Jirka Vitásek. Na Moravu je to daleko a škoda, že nemohl zůstat na vyhlášení. Jeho cenu mu předám na některých dalších závodech. Dohrálo se, a mohlo se vyhlašovat. Začali jsme turnajem v šipkách. Zaslouženou cenu „útěchy“, toaleťák a citrón si vyházeli a nic víc neukecali v prvním ročníku Honza Prepsl a Pavel Sičák. Nutno podotknout, že některé dvojice se nám rozpadli již během pátečního klání, kdy například Vláďa Baranka vydržel do jedné hodiny a musel domů. I když měl na sobotu časně z rána program, bylo od něj hezké, že se přijel pobavit a pokecat s kamarády. Vláďo díky za účast. Na bramborové příčce se umístnili Špitálský Venca a Šulda – Víťa. Na pomyslné bedně stanuli na třetím místě Kabát Petr a Vitásek Jiří. Po nelítostném doplňkovém zápase na stříbrné příčce, Leibl Lúďa a ( jak on sám říká: „můj šipkový posilovač!“) Vamberská Dagmar. Zlato si odvezli favorit Kominík Karel a podpora Nerad Rosťa.

V sobotním rybářském závodě se nalovilo nakonec celkem na CIPS 1190g  s počtem 22 kusů ryb – iček. Sektor A vyhrál Já Komora Martin, stříbro bral Honza Prepsl a bronz Končický Tomáš. V sektoru B řádil s 229 gramy a s ploticovým posilovačem Leibl Luděk, druhý Kominík Karel a třetí místo vydřel Čáp Vymazal Petr. V celkovém pořadí pak zlato vyhrál o 9 gramů Leibl Luděk, stříbro Komora Martin a bronz Prepsl Honza.

Celkovým vítězem Kmotr – Ligy Výjímečných se o jeden jediný bodík a za pomocí všech dostupných posilovačů stal  LUDĚK LEIBL.

Sobotní večer obohatil Pavel S. svojí mobilní diskotékou, kde nechyběl ani kominíček. Hráli se šipky a vyprávěli story ze závodů již minulých. Sobotní sedánek jsme příjemně unavení ukončily kolem půl druhé. Na nedělní snídani byli všichni již čiperní. Zbývalo předat poslední cenu vítězi za největší účet víkendu. Láhev vína si odvezl Venca Špitálský s Anetkou. Před desátou dopolední hodinou se většina rozhodla, že pojede rovnou domů. A tak jsem oficiálně rozpustil LIGU VÝJÍMEČNÝCH. ….. Ale v Honzovi vrtal takový malý červík, že si toho kapříka nechytil, přidal se ještě Čápik, a nakonec jsme vyrazili na dvě hodinky na Cidlinu. A světe div se !! Honza sice nejdříve dva „okoval“, ale nakonec byl vytoužený kapřík v podběráku.

Můj záměr vyšel na 100%!! Všichni bez výjimky byli moc fajn a vytvořili tak i sami sobě výbornou atmosféru. Všem za to tímto moc děkuji a věřím, že se opět rádi setkáme.

Poděkování patří Rybářství Chlumec nad Cidlinou a.s., kteří hospodaří na rybnících Kinsky a nepostradatelně Dášence a Martinovi za starostlivost o všechny zúčastněné.

MK.