Cejnobraní Přelov Zebco Europe

Cejnobraní Zebco Europe – Velký Přelov

2.ročník – 10.4.2016

 

Soukromý revír s vydatnou osádkou ryb s názvem Velký Přelov, hostil účastníky rybářských závodů, které pořádal Pavel Sičák. Pavel zde pořádá většinou jarní a podzimní závod, ve kterém se počítá jen jediný vylovený druh a to cejn. Je to z toho důvodu, že zde dochází stále k velkému množení cejna a protože je zde dosazován kapitální kapr a jsou zde jeseteři, tak se to pochopitelně majiteli nelíbí.

Závod se konal v neděli a po domluvě s Pavlem jsme si zamluvili chatku a vyrazili již v sobotu. Byl jsem rád, že to Dášenka přijala s nadšením, protože pojede letos poprvé se mnou a bude chytat. Bohužel jediné co tu radost mohlo pokazit, bylo počasí a to se právě stalo. Již od pátku pršelo a ochladilo se. Na Přelov jsme dorazili kolem poledního a po ubytování jsme rozbalili výbavu. Kapráky na případnou větší rybu a Dášence jsem míchnul něco na test do zítřejšího závodu, aby se bavila u feederu. Mezitím přijel Pavel a po vypití přivítacího točeného pivka, jsme se vypravili naměřit závodní trať.

Dášenka se začala bavit s cejny a já připravoval na zítřejší závod. Mezi tím přivezli kádě, do kterých se veškeré ryby budou po zvážení sypat. Čerpadlem dopustit vodu a bude připraveno. Bylo něco kolem šesté a rozezněl se poprvé pípák. Byl s toho nádherný jeseter 100 cm. Ten den jsme ještě vytáhli tři líny od 45 do 58 cm a váha největšího kolem 3 kg.  Nepřestávající déšť kazil radost z lovu i Dášence.

Ve 20.00 hodin se začalo stmívat a Pavel zavelel k ústupu do místního zastřešeného občerstvení, kde probíhá „soustředění“. Zde již sedělo několik borců a k nám ke stolu se připojili také majitelé. Fotografie dokazují, jak to probíhalo a mohu říct, že jsem měl co dělat, abych se dopravil do chatky. Ráno pro mě byla budíčkem Dášenka, a když jsem vylezl ven, již se sjížděli ostatní účastníci.

Pro lepší pohodlí závodníků byla jednotlivá místa 6 metrů od sebe a tak celková kapacita byla vyměřena pro 60 rybářů. Na losování se dostavilo celkem 54 závodníků a každý si vylosoval místo pro obě kola. V podstatě již od soboty nepřetržitě pršelo a nedělní ráno nebylo výjimkou. Takže příprava i závod byl doprovázen kapkami deště. To, ale neubralo nic na zápalu a soutěživosti závodníků. Závod byl odstartován a celý břeh vypadal jako přehlídka různobarevných deštníků. Celé závodní pole bylo nabité jak známými jmény z plavačkového sektoru, tak i jmény z feederu. Mnohdy bylo i poznat dle zvolené techniky kdo kam přísluší. Na rozdíl od připravených rybářů místní cejni nechtěli spolupracovat. Sem tam se chytila jedna dvě ryby a pauza. Po hodině chytání již každý začal měnit, zkoušet, přemotávat, experimentovat, prostě vymyslet něco, co zafunguje.

Já jsem vylosoval konec závodního pole. Vedle mě seděl kolega z Barbus týmu a začal neuvěřitelně s krásnými mrmláky kolem 2 kilogramů. Přede mnou byla volná voda a tak jsem zaklipoval 33 metrů. Krmícím prutem jsem zakrmil a chytal jsem svoji oblíbenou Daiwičku pikr Windcast s malými krmítky. Po polovině poločasu jsem byl již nervózní, protože kolega měl přibližně jednou takovou váhu jako já. Tak jsem znovu zakrmil a utekl jsem z krmného místa. Po čtvrt hodině jsem se vrátil a začal pravidelně odchytávat cejny. Sousedovi to „umřelo“ a všiml jsem si, že také improvizuje. Skončil závod a já věděl, že bych potřeboval ještě alespoň 15 minut, abych ho přechytal. Mezi cejny se mi podařilo vytáhnout bohužel nebodované tři karasy, ale o váze přes deset kilo. Opravdové exempláře. Kapraři je tady pěkně vykrmují. Přišlo na vážení a forhont vážil kolem 18 kilogramů a já necelých 16 kilogramů. Čekal jsem, jak jsou na tom ostatní v našem sektoru (byly 3 sektory po 20 místech). A další největší váha byla kolem 10 kilogramů a ostatní mezi 2 a 5 kilogramy. Takže pěkná dvojka.

Na druhé kolo jsem se stěhoval samozřejmě přes celý rybník na A10. Zde pro mě bylo jasno a tak jsem klipnul max 36 metrů a taktiku zvolil stejnou jako v prvním kole. Po gulášku začalo druhé kolo. Konečně přestalo pršet, ale foukal nepříjemný větřík. To stěžovalo přesnost v nahazování. Na rozdíl od prvního kola jsem začal chytat od prvního nahození a stáhnul jsem si větší ryby. Kolem mě se moc netahalo, tak jsem v klidu odchytával celé kolo. Posledních 45 minut bylo slabší a opadla frekvence záběrů. Na závěr jsem přidal ještě jednoho mrmláka a zazněl konec závodu. Byl jsem uprostřed sektoru a věděl, že na levo ode mě nikdo tolik nechytal, ale zprávy z pravé strany kde chytal J. Tichý a Havlíček P. už nebyly tak příznivé. Vážení, nakonec jako vždy, rozhodne. Z levé strany od A1, vážil nejvíce jeden závodník kolem 7 kilogramů a na pravé straně ode mě, Havlíček P. kolem 17 kilo, Tichý J. kolem 20 kilo. Moje váha se zastavila na 28,4 kilo a rázem bylo proč se radovat.

Po každém lovu dochází k tomu nejhoršímu a to balení. Cesta již byla po dvoudenním dešti blátivá, ale díky trávě se po ní dalo jezdit. Vyhlášení probíhalo v teple u občerstvení. První vyhlášenou cenou byla pamětní plaketa pro majitele jako poděkování za zapůjčenou vodu. Další cenou byla láhev šampusu pro jedinou ženu závodu. První pohárovou cenou byl vyhlášen smolař dne a to ten na posledním místě ve výsledkové listině. Ceny byly připraveny pro prvních deset závodníků celkového pořadí a pro vítěze každého sektoru z obou kol. Takže bylo co vyhlašovat.

I přes nepřízeň počasí se závod vydařil a byl dobře připraven. Losování proběhlo bez průtahů a problémů a bylo pro každý poločas zvlášť, z ruliček.  Poděkování patří také Otovi Lejskovi za občerstvení a vůbec za celkovou připravenost areálu.                                                                                                                                                                                   KM

Cejnobraní-Přelov výsledky

Losování a závod


Vyhlášení a předání cen